V pátek vyrazili sedmáci společně se svými patrůňaty z 1. D a 1. E do Šárky. Čekal je společný den venku, hry, povídání a také předávání dárků, které pro svá prvňáčky připravovali už od jara.
Paní učitelky měly připravený program, nakonec ho ale skoro nebylo potřeba. Sedmáci totiž rychle vzali situaci do vlastních rukou a sami navrhli hru, do které se mohli zapojit všichni – Rybáři a rybičky. Pak přišla schovka a podbíhání pod velkým švihadlem. A taky spousta povídání a seznamování.
Na dárcích přitom sedmáci pracovali dlouho dopředu – během loňské pracovní výchovy ušili látkové pytlíky a vyšili na ně iniciály svých budoucích patrůňat. Do pytlíků pak přidali drobnost, kterou sami vybrali – často podle toho, co se o svém svěřenci stihli dozvědět už první školní den, třeba oblíbenou barvu nebo zvíře.
„Patronství“ není univerzální povinný prvek waldorfské pedagogiky, ale myšlenka, z níž vychází, je waldorfské pedagogice velmi blízká: důraz na vztahy, spolupráci a společenství napříč věkem. Mít ve škole staršího spolužáka, který vás zná jménem, na chodbě vám zamává – a ještě vám nosí dárky – to se škola hned zdá útulnější.
Patronství přitom není jen o tom, že starší děti pomáhají mladším. Sedmáci dostávají možnost převzít zodpovědnost, být pro někoho vzorem, něco předat a zjistit, že na ně někdo spoléhá. A to může být pro jejich sebevědomí docela silná zkušenost. Jedna ze sedmaček to vystihla přesně: „Vždycky jsem měla pocit, že patroni jsou hrozně velký. A najednou jsem to já“.
Podle třídní učitelky sedmáků i podle rodičů je patronství letos u dětí naprostý hit. „Těšili jsme se na to od první třídy a je to asi úplně to nejlepší na celé škole,“ shodly se sedmačky Aloisie, Marie a Áňa.
Se svými patrůňaty se vídají o velké přestávce na zahradě, chodí za nimi do družiny a už se těší na další společný výlet – v plánu je společné sázení stromů. 🌱
