Anna a Katka budou mít na starosti od září naše prvňáčky jako třídní učitelky. Poprvé po řadě let se škole díky podpoře Městské části podaří otevřít dvě paralelní třídy v nové budově Vlastina, kterou škola dostala do správy loni v září.
Jaká je Katka a Anna? Dozvíte se v rozhovoru níže.
1) Jakou máte nejraději zmrzlinu?
Anna : Citrónová, kaštanová, karamelová, marakujová, maková, kokosová, pistáciová, malinová. Ze základního tria je to vanilková. Volím podle nálady a počasí, vždy je ten výběr na dlouho:-)
Katka : Jednoznačně je to vanilková. Šanci dám i jahodové či čokoládové.
2) Jaké je Vaše oblíbené zvíře?
Anna : Asi nemám jen jedno. Mám ráda třeba čmeláky, protože dokazují, že co je dle lidí nemožné, není nemožné doopravdy. A tak to podle mě je i v životě. Když si věříme a důvěřujeme (sami sobě i ostatním), dokážeme vše.
Katka : Pokud tím myslíme domácího mazlíčka, tak je to bez debat kočka – ví, co chce a poslouchá svoje tělo. Je hravá, starostlivá. Též vytrvalá a učenlivá. Když je jí dobře, přede a vrní. Když jí však někdo naštve, umí seknout drápkem.
3) Jaká je Vaše oblíbená kniha?
Anna : Knih mám oblíbených mnoho. Kniha, kterou ale vždy a všude doporučuji, je „Oskar a Růžová paní“ od Éric-Emmanuela Schmitta. Jednoznačně patří mezi mé srdcovky. Zn. Must read
Katka : Žáci, které jsem učila, by na tuto otázku znali odpověď hned 🙂 Ano, je to Malý Princ! Nejúžasnější psychologicko-filosofická kniha pro všechny generace.
4) Jaká je Vaše oblíbená barva?
Anna : Barvy jsou krásné všechny. Podle nálady tíhnu k té či oné. Vždy a všude mě však podrží žlutá.
Katka : Modrá, je totiž dobrá 🙂
5) Jaké je Vaše nejméně oblíbené jídlo?
Anna : Květákový mozeček, to je jídlo se kterým k sobě hledáme cestu celý život. Když je k obědu, nedá se říct, že bych chvátala. Už ten název ve mně vzbuzuje určité ne příliš optimistické naladění. Jsem jediná, kdo to vnímá až jako příliš expresivní název…?
Katka : Přijde mi, že jsem jedna z mála, ale vařený mák nesním – takže makovými koláčky mě neuplatíte:-)
6) Z čeho máte strach?
Anna : Strach mám z pokoutníků, které potkám na chodbě či v místnosti, kde je nečekám. Mám strach z toho, že si lidé přestanou naslouchat a propast už bude příliš velká na to ji překonat.
Katka : Opravdu paralyzující strach mám z výšek. Hned v závěsu je strach ze tmy.
7) Co tě nejvíc rozesměje?
Anna : Jednoznačně mě vždy rozesměje vzpomínka na první seskočení z lanovky s běžkami na nohou. Vtělení do lachtana bylo při srážce se zemí okamžité. (Mimochodem, svědkem byla i paní učitelka Katka Poláčková. Jen se jí zeptejte na její reakci.:-)
Katka : Ano, tak tato vzpomínka rozesměje i mne 🙂 Kdo nezažil, nepochopí. A mám to tak i se spoustou jiných malých, drobných, situací, které přináší život a které jsou nepřenositelné.
8) Čím jsi chtěla být jako malá?
Anna : Chtěla jsem být placena za svou existenci nehledě na vykonávanou činnost. Ale to prý nejde – zde dostává čmelák možnost se ozvat – a tak jsem chtěla být veterinářkou či fyzioterapeutkou. Nikdy jsem neplánovala být učitelkou. Asi proto jí už pár let jsem.
Katka : Tak já se učitelkou už narodila. Moje první žákyně byla má prababička, která trpělivě psala diktáty a počítala příklady. Na prvním stupni jsem chtěla být princezna, pak skateboardistka, ale nejvíc prostě ta učitelka 🙂
9) Můj první školní den
Anna : Můj první školní den si pamatuji opravdu pramálo. Hlavně to, že jsem si sedla do řady u oken, do cca 3. řady a snažila se nebýt tak ztracená v novém prostoru, s novými dětmi, s novou paní učitelkou, s novou paní vychovatelkou. Myslím, že dnes mohu již konstatovat, že jsem to i se svou introvertní povahou nakonec zvládla. A tak to jistě zvládnou i naši letošní prvňáčci.
Katka : Pamatuji si na bílé volánkové šaty, bílé podkolenky, dva uličnické culíky a obří tašku. Také si vybavuji třídu, kde na lavicích byly připravené věci, čítanka, vodovky.
10) Čeho si ceníš na své kolegyni?
Anna : Katka je perfektní parťák do pohody i nepohody. Neztrácí humor a naději v žádné peripetii. Zažila jsem s ní poměrně mnoho dobrodružství různého typu a vždy to jen a jen potvrdila svým přístupem a činy. K tomu je pečující a ohleduplná ke všem dětem i dospělým, ať už za ní přicházejí s čímkoliv a jakýmkoliv tématem. Lepšího metodika prevence by člověk jen těžko hledal, natož pak kolegyni do paralelní 1. třídy.
A cením si na ní i toho, že i když se nesměje mým vtipům, vždy si je vyslechne. Myslím si, že když už se náhodou přeci jen směje, tak tomu, že se směju já:-)
Katka : Anna je systematický a organizovaný člověk. Když jsem s ní, vím, že vždy dojdeme, dojedeme do cíle, i když se nám do cesty staví mnoho překážek. Na svůj mladý věk (oproti mému), rozumí spoustě věcem a jde do hloubky, k jádru pudla. Mám ráda její filosofování.
A i když se někdy směje vtipům, které nejsou vtipné, je s ní velká zábava 🙂 Je otevřená a umí naslouchat. A i když jsme každá jiná, navzájem se respektujeme. Co víc si přát od kolegyně paralelní 1. třídy!
