Dny se krátí, venku ubývá světla a život se s přicházejícím chladem a tmou přesouvá dovnitř. Také v našich duších se světlo může rozzářit. První jiskřičku jsme zažehli společně při Martinské slavnosti. Šli jsme temnou Šárkou. Nesli jsme si každý svůj lampion a zpívali „Moje malé světélko chci, abys svítilo“. V čele byli prvňáčci, za nimi druháci a třeťáci a nakonec rodiče a pedagogové. Děti ve třídě slyšely vyprávět legendu o římském vojáku Martinovi z Tours, který se slitoval nad žebrákem a rozdělil se s ním o svůj plášť. Doufaly, že jej uvidí. V tom se v dálce zjevila postava. Svatý Martin na bílém koni. Zastavil se a několikrát dětem pokynul. Děti za jejich statečnost obdaroval svatomartinskými rohlíčky. Po vzoru svatého Martina se děti rozdělily. Tak byli odměněni i rodiče a pedagogové.
