Co je WA?

Waldorfská škola není obvyklá školní instituce, pojatá jako poskytovatel vzdělávacích služeb, kam rodič vloží dítě, spolehne se na pedagogickou kvalifikaci učitelů a nazpět dostane vzdělaného žáka. Waldorfská škola je spíše živý organismus, neustále ve vývoji, neustále v přeměně.

Každý den učitelé vytvářejí nové vyučování v duchu waldorfské pedagogiky, nové činnosti, prožitky, nápady šité na míru právě pro své žáky, pro specifické potřeby své třídy. K tomu, aby mohlo být vyučování živé a opravdové je potřeba mnoho času na přípravu. Je zřejmé, že tato naprosto nadstandardní učitelská práce potřebuje aktivní podporu a spolupráci rodičů. A není to jen zodpovědná běžná příprava dítěte z domova – úkoly, pomůcky, opakování učiva, ale waldorfské vyučování vyžaduje od rodičů více.
Jde o součinnost při přípravě epochového vyučování, projektů, škol v přírodě, divadelních představení, převzetí péče o proměnlivou celoroční výzdobu třídy – vlastně aktivní pomoc při všem, co probíhá jako součást vyučování.

Výchova v duchu waldorfské pedagogiky se však neodehrává jen při vyučování. Zahrnuje i činnosti a události mimo vyučovací hodiny. V naší škole probíhají již zavedené celoroční slavnosti a akce, které jsou součástí výchovného procesu a mají z hlediska výchovy dětí nezastupitelnou úlohu. Tyto akce jsou organizačně náročné a bez pomoci nebo převzetí plné odpovědnosti rodiči se neobejdou. To, co během roku mohou naše děti ve škole prožít, je dobrým základem, ale zdaleka to není vše, co by waldorfská škola mohla a měla dětem nabídnout.

Vše je ale závislé na organizační síle rodičů. Naše děti získají ze školních aktivit jen tolik, kolik my jim dokážeme společnými silami zprostředkovat.

Proč waldorfské školy všude na světě tolik spoléhají a tolik vyžadují
od rodičů?

Waldorfská pedagogika si klade za cíl vychovat svobodného jedince, který dokáže
s ostatními vytvářet smysluplná společenství a pracovat na jejich rozvoji. V tomto ohledu jsou waldorfské školy školami nejen pro děti, ale i pro učitele a rodiče. Waldorfské školy nejsou pouhými vzdělávacími institucemi, ale stávají se společenstvími jedinců 3 skupin (dětí, rodičů a učitelů), kde se každý učí smysluplné spolupráci, otevřené komunikaci, toleranci, soužití a respektování odlišností. Učíme se spolu také rozumět waldorfské pedagogice a přístupu k dětem. Učíme se jeden od druhého životu a to je to, co dělá ze vzdělávací anonymní instituce živý společenský organizmus a také je to to, co s námi žijí naše děti a z čeho čerpají sílu pro svůj budoucí dospělý život.

Většina waldorfských škol vzniká z iniciativy rodičů. I naše waldorfská škola vznikla, protože si její vznik přáli rodiče. Byli to oni, kdo se spojili a scházeli a pracovali pro založení waldorfské školy, do které chtěli přivést svoje děti. Věnovali tomu úkolu spoustu času a myšlenek a díky obrovskému nadšení pro věc se jim podařilo připravit možnost pro vznik nové pražské waldorfské školy v roce 2000.

Tehdy také vznikl, jako v každé waldorfské škole, spolek všech rodičů školy. V našem případě má právní formu občanského spolku a jmenuje se Waldorfská aktivita. Podle stanov občanských spolků je formálně řízeno valnou hromadou svých členů a v mezidobí volenou výkonnou radou. Toto je však pouze formální podoba. Prakticky to však znamená, že spolek rodičů zaštiťuje rodiče, kteří jsou odhodláni v duchu společenství své waldorfské škole pomáhat vytvářet, organizovat, rozvíjet a zlepšovat školní život.

Jako každou jinou společenskou činnost, je třeba i naši společnou snahu koordinovat. Potřebujeme si stanovovat společné cíle, plánovat a organizovat se. K tomu slouží pravidelné schůzky těch, kteří chtějí spolurozhodovat, kam napřít síly. Na těchto schůzkách neplatí formální funkce, ale jediné pravidlo: všichni, kdo
mají zájem, se mohou schůzí zúčastňovat a na nich rozhodovat, ať už jsou jmenovanými členy výkonné rady nebo ne. Každý hlas a především dobrá vůle a schopnost reálné činnosti jsou hybnou silou WA. Samozřejmě, že různé iniciativy mohou vznikat a život ukazuje, že vznikají mimo rámec těchto pravidelných schůzek.
To je jenom dobře. Avšak je potřeba přinášet ostatním do schůzek informace a propojovat se ostatními lidmi, tak abychom nepracovali jako chaotický spolek individuálně akčních jednotlivců, ale jako funkční spolupracující společenství. Zrovna tak, pokud máte dobrou vůli a našli jste čas a nevíte, do čeho se pustit,
obraťte se na rodiče, kteří se zúčastňují pravidelných schůzek.

Celé roky se rodiče z Waldorfské aktivity snaží různými činnostmi pro školu pracovat. Všem, kteří tak činí, patří velké poděkování. Jen díky nim mohou současní školáci prožívat školní rok tak, jak ho prožívají.

Ale jsme si vědomi, že máme mnohé rezervy ve vyučování i v celoškolním životě. Máme mnohé nápady na to, co by se mohlo v naší škole dále zlepšovat, co by mohlo vzniknout a co bychom mohli všichni společně prožívat. Ještě toho mnoho chybí do ideálu waldorfské pedagogiky. Ještě mnoho chybí do ideální organizace
společné práce.

Ale chybí hlavně proto, že těch kteří ukrojí ze svého soukromého času a napřou své síly pro školu je stále málo a ať dělají, co dělají, nemohou stihnout více.

Tak je nutno si znovu přiznat, že budeme mít jen to, na co najdeme společně odhodlání a dobrovolné síly mezi všemi rodiči, mezi vámi.

Na spolupráci se těší
Pavel Veljačik
předseda spolku rodičů Waldorfská aktivita